Milé děti, povím vám pohádku.
To si takhle malý skřítek chtěl okopat zahrádku,
protože letos nesněží,
tak má blbou náladu a zahrádka ho vždy potěší.
Jenže po chvíli, stala se věc nemilá:
lopatička se mu zlomila!
Zanadával.
Někdy v září jsem se rozhodla, že zkusím vypěstovat dub. Podle návodu na internetu jsem je "zazimovala" a čekala,co bude. Po 40-45ti dnech měly začít klíčit. Výsledek? Naprosto žádný. Žaludy začaly černat, asi měly moc mokro. Navíc se mi v listopadu z lednice ztratily, takže jsem myslela, že už je mamka vyhodila, ovšem když konečně dnes přišel čas na to, zeptat se jí, řekla mi,
Už jen v mlze mám jak
píšu uslzeným hlasem
Přišla
jsem viděla
Nápad jak z čista jasna se objevil v mé hlavě,
když procházela jsem kolem své školy školy právě,
tam stojí dub do jehož větví,
Básnička, kterou jsem chtěla napsat na horách minulý měsíc a dát k ní i fotky. No, tak pozdě, ale přece tu mám obojí:)
Led, sníh a mlha bledá,
když královna Zima své syny
Obracím okvětní růžové plátky,
jako jemné knižní stránky,
hledám v nich příběh kapky rána,
hvězdy, kterou jsem z nebe znala.
Kam spadla jen, kde se skrývá?
Cožpak se slunci zalíbila?!
Tak jsem si řekla, že už jsem dlouho neměla v ruce tužku a že si něco nakreslím. Krásná podzimní krajina, že tak si stačí jen vybrat. Po chvíli jsem zjistila, že v mém okolí toho tolik zajímavého k výběru nebylo, tak mám prostě jen jeden obrázek. (mimochodem, ty prasata nejsou prasata ale ovce)
,,Usíná nahé borůvčí
Má barvu havranních křídel a ve vlasech hvězdný prach. Na rukou opium a v uších klid. Šeptem volá a tančí v kruhu, stínuje na víčka šedivou duhu.
Smívá řasenku. Dýchá kyslík. Otevírá lebky a hraje si v nich jako v domečku pro panenky. Slony učí lítat. Nechává se chytat. Kyjem mlátí lidi do hlavy. Chová opice.
Po dlouhé době jsem doopsala jeden díl Zmatku/Chaosu, který už mám snad půl roku, možná dýl... Každopádně listování v sešitě za účelem najít místo, kde jsem přestala opisovat byla celkem sranda... a nutno ještě podotknout, že když jsem popisovala tyčový souboj T. a A. tak jsem úplně přesně věděla jak to myslím a jak to vypadá... teď tomu tak trochu nerozumim, ale budiž :D :D (konkrétně si třeba
- Tahle postava je snad desetkrát předělaná, protože původně byla strašně moc psycho/pak jsem psala o Lišce a pořád to bylo psycho a nakonec to je stejně smutný. A tak nějak mi teď došlo, že oba dva příběhy ( tenhle a ten o Lišce) mají takový částečně smutný konec... to je divný. A jsou krátký, ale to snad nevadí (zvláť tenhle je takovej moc useklej). Jen co bych