V celek se spojují rozličná slova, trhají se a slepují znova a znova. Slovo je talisman, je to klíč k rozcestí - slovo je opium, meč slávy i neštěstí. A tak zkroucenosti našich vět -ač snad nevinné na pohled- dýcháme ušima a pijeme srdcem (ať už jsme křehká dívčina, či stáváme se vrásčitým starcem) buď nás hladí a nebo řežou, před světlem dne stejně neutečou.