Tak jsem si řekla, že už jsem dlouho neměla v ruce tužku a že si něco nakreslím. Krásná podzimní krajina, že tak si stačí jen vybrat. Po chvíli jsem zjistila, že v mém okolí toho tolik zajímavého k výběru nebylo, tak mám prostě jen jeden obrázek. (mimochodem, ty prasata nejsou prasata ale ovce)

,,Usíná nahé borůvčí

Má barvu havranních křídel a ve vlasech hvězdný prach. Na rukou opium a v uších klid. Šeptem volá a tančí v kruhu, stínuje na víčka šedivou duhu. 

Smívá řasenku. Dýchá kyslík. Otevírá lebky a hraje si v nich jako v domečku pro panenky. Slony učí lítat. Nechává se chytat. Kyjem mlátí lidi do hlavy. Chová opice.

Všechno je tak jasné a zamotané... 

Zase ta síť. Cítím jak se stahuje. Tikot hodin. Rudé oči plyšové žáby a nic.

Nemůžu ho chytit. Proudí kolem. Tiká hodinami.Přehazuje mi písničky v mobilu. Posouvá mraky dál po obloze jako by je za něčím posílal. Je to pasáček - my jsme ovečky,

No, letošní oslava bude nijaká, sice jsem si pro vás připravila drobnou animaci ve videu, ale minulý rok to bylo rozhodně lepší. (taky co chci stihnout za 2 hodiny, že? navíc mám asi 2-3 denní skluz, narozky blogu byly tušim 20.)

Protože nechci "narozky" oslavit jen tou hrůzou letošní, přidám i hrůzu minulého roku. Ta se mi totiž celkem líbí, ty fotky