Marisy se objevily se znovu oběvily. Tentokrát ale v 1. Dimnezi - svět lidí.
,,Tak už mi konečně řekneš co se děje?"
,,Pst, spí " Marisa ze ,,zlé" dimenze ukázala na postel v rohu pokoje. Tam ležela třetí Marisa. Všechny si byly podobné jako sestry,jako trojčata.
,,Ty si asi neuvědomuješ co jsi provedla - ted se nemůžeme vrátit a jelikož jsme tu 3 tak se my 2 ani nemůžeme stát existujícími v tomto světě!.... no jistě vynad ničím nepřemýšlíte že!" šeptala rozzuřeně ta dobrá.
,,Měla jsem svý důvody jasný ! tobě by to taky nemělo být jedno"
,,Taky že není, já jsem ale blb* že jsem se nechala stáhnout sem a ještě s tebou a k ní...... tohle nezkončí dobře"
,,Dobře by to neskončilo kdybsme zůstaly tam"
,,To říkáš ty !"
,,Já to říkám,ale ty to uvidíš"
,,Hm, tak já teda čekám" Sedla si na křeslo se skříženýma rukama,nohu přes nohu a vyzívavě se na svůj opka podívala. ,,Nooo.... to asi nebude hned víš to...." Z rohu pokoje se ozvalo zaskučení. Skuetčná Marisa se probouzela. ,, Máš nápad?"
,,Já? to ty jsi nás sem dostala - problémy řeš ty!"
,,Prosííííím, jen vy nebeský umíte zneviditelňovat" Dobrá zakoružila očima,máchla do vzduchu a překryla je obě jakousi průhlednou jiskrnou látkou, která ale zvenčí nebyla vidět. Marisa se na posteli posadila, zamžourala do tmy a zase si lehla.
,,Už mi konečně povíš co se děje?, co může být tak důležité že jsi nám oboum odepřela právo na reálný život?"
,,Lepší žít nereálně,než vůbec - Opravdová Marisa má v blízké době zemřít, a když zemře ona, zmizíme i my......